Zünc Studio, které tvoří team Ondrej Zunka a Therese Detje, ve světe Digital art už je dobře známo. Ondrej Zunka studoval v Praze ekonomii a vlastně k digital art se dostal jenom náhodou bez nějakého toho počítačového background. Rychle se v tom ale našel a tak se zrodila vášeň pro tenhle druh tvorby což určité bylo dobré rozhodnutí, protože se rychle v tomhle oboru etabloval a my můžeme obdivovat jeho nápaditou, humornou out of the box tvorbu. Jak sám říka , tak tvoří v Cinema4D a vše se naučil svůj pomocně za pomoci internetu. Působil ve vícerých renomovaných firmách různé po světě jako Mnichov, Melbourne, Tokyo a nakonec Londýn, kde působí do dnes a kde založil Zünc studio.
On sám se na práci 3D umělce dívá jako na kombinaci technického inženýra a vypravěče příběhu a považuje proces tvorby za docela odlišný než u jíních druhu umění i když kreativita u všech umělců vždy přichází někde z venku. Sám se rád inspiruje vším kolem sebe a rád čerpá z video her nebo filmů, kde mezi jeho oblíbené rozhodne patři David Lynch. A rovněž jak všichni tvůrci v digital art se těší z exploze NFT, která přinesla taky explozi kreativity a nových talentu a tím tlačí digital art do vyššího levelu, takže je to vzrušující období pro všechny zúčastněné.
Dostali jsme taky možnost se zeptat par otázek jeho Kolegyně Therese Detje:
Jak jsi se dostala k digital tvorbě?
Vždy jsem byla kreativní – jako dítě jsem vždy dělala věci ve svém pokoji a psala své vlastní příběhy (a navíc je i ilustrovala). Na střední škole jsem se věnovala literatuře a filmové produkci a získala jsem několik ocenění za své studentské filmy. Na univerzitě jsem studovala odbornou komunikaci a později magisterský obor cestovního ruchu. Pracovala jsem v reklamě a později jako spisovatel v několika různých časopisech a online publikacích. V těch letech jsem byla v takové pasti – věřila jsem, že kreativní zaměstnaní jsou vzácná nebo že nikdy nevydělají dost peněz. Tak jsem skončila v těch „typech kreativních“ rolí, které byly považovány za „bezpečná“ pracovní místa.
Právě při mé poslední práci spisovatelky jsem se cítila docela zaseknutá, ne kreativně naplněná a ve své rutině pracovního dne jsem toužila po větší svobodě a flexibilitě. Ve svém volném čase jsem editoval videa a vytvářel 2D pohybovou grafiku a můj partner Ondřej, který pracuje jako 3D umělec, navrhl, abych zkusila Cinema4D – jeden z nejběžnějších 3D softwarů. Začala jsem to mít na paměti a po nějakém uvažování jsem se rozhodla to vyzkoušet .
Řekla jsem si: „Zanechám práci, budu dělat výukové programy a budu se učit 3D a po 6 měsících, pokud se mi to nepodaří, se můžu vrátit k práci spisovatele.“ Začala jsem se učit C4D, Octane, ZBrush, Substance Painter a Marvelous Designer. Vytvořila jsem si nový účet na Instagramu a každých pár dní jsem tam začal sdílet své animace.
Po pouhých 2,5 měsících už studio v Londýně narazilo na mou práci na Instagramu a zeptalo se mě na moji denní sazbu a jestli bych mohla pracovat několik týdnů na projektu pro Nickelodeon. Byla jsem šokována – a na chvíli jsem byl přesvědčena, že to byl falešný e-mail! Ale nebylo, a tak jsem začala svou kariéru jako digitální umělec. Vzpomínám si, že mě hned ohromilo, že jsem za zhruba 7 dní dokázal vydělat ekvivalent mého platu.
Po 1–2 letech na volné noze jsem začala stále více spolupracovat s Ondřejem a nyní pracujeme na všech přímých projektech společně. Proto jsme vytvořili Zünc Studio. Kupodivu je to jen 2,5 roku, co jsem opustila tu spisovatelskou práci! Jsem tak ráda, že jsem to udělala.
Jak by si několika slovy popsala svou práci a také ci tě inspiruje?
Opravdu chci letos znovu vytvořit více osobních děl, loňský rok byl nějak zcela pohlcen prací pro klienta. Ale můj osobní umělecký styl, který cítím, je jasný, bohatý na texturu a často vtipný. Líbí se mi vytváření postav, ale obecně se snažím vytvořit něco krásného, na co se podívám, a taky což může být na první pohled trochu překvapivé. Hodně mě inspiruje světlo – zbožňuji, jak sklo nebo voda vypadá na přímém slunečním světle, hravé stíny, nálada vytvářená různými nastaveními osvětlení. Osvětlení je jedním z mých oblíbených způsobů, jak vytvořit atmosféru v mých 3D uměleckých dílech, a je to opravdu jeden z nejvšestrannějších nástrojů ve 3D (ve srovnání s omezeními v reálném světě). V poslední době jsem se také opravdu inspiroval pohádkovými ilustracemi a obrazy, které doprovázejí staré folklórní příběhy. Mám ráda tapisérie Unicorn – jak může být jeden obrázek tak plný detailů, aby vyprávěl příběh v dobách, kdy většina rolníků nemohla číst.
Dnes se stále mnoho lidí nedívá na digitální tvůrce jako na umělce, jak by si někomu vysvětlila, proč je to vlastně umění?
Je to rozhodně umění. Pokud vezmete v úvahu fotografii, film nebo hudební umění, pak digitální umění není výjimkou. Umění nemusí být analogické a použití strojů jej nedelegitimizuje jako umělecké médium. Digitální umění vyžaduje měkké dovednosti principů designu, ale také technické know-how a řešení problémů pomocí počítačového softwaru. Existuje několik skutečně úžasných digitálních umělců, kteří svými koncepty, talentem a zručným provedením odpovídají špičkovému uměleckému davu. A stejně jako mezi mistrovskými díly existuje spousta strašně kresleného, malovaného nebo sochařského umění, existuje i spousta pochybných digitálních uměleckých děl. Ale samozřejmě je to všechno subjektivní. I když je právě teď pro NFT vzrušující doba pro digitální umělce, myslím si, že je trochu smutné, že mnoho lidí teprve nyní věnuje pozornost a považuje digitální umění za skutečné umění, protože nyní se jedná o finanční motivaci. Jen proto, že nyní může mít hodnotu milionů, dělá to „skutečné umění“?
Digitální umělec svou tvorbou již v zásadě žije v budoucnosti o krok napřed, ale kde vidí digitální umělec svou budoucnost a jaké jsou jeho nebo řekněme tvé cíle v této oblasti?
S trendem NFT si myslím, že možnost živit se jako digitální umělec bude jen pravděpodobnější. Dříve byl klíčovým způsobem, jak si vydělat peníze jako digitální umělec, komerční práce, vytváření reklam na produkty a kreativní obsah pro značky. Je tedy vzrušující, že se otevírá nová cesta. Myslím, že z komerčního hlediska bude CGI i nadále vzrušujícím a relevantním způsobem, jak mohou značky předvést produkty. Technologie vykreslování v reálném čase (a obecněji technologie digitálního umění) se bude nadále zdokonalovat, takže věřím, že uvidíme mnohem více digitálně vyrobeného obsahu a jednoho dne jej možná začneme žít ve virtuálních světech.
AI je již za dveřmi, myslíš si, že práci digitálních umělců převezme také AI, nebo přežije díky svému lidskému uměleckému prvku?
Umění vytvořené umělou inteligencí již existuje a již pro něj existuje trh. Může se to zdát neobvyklé nebo dokonce trochu podivné, ale myslím, že je celkem v pohodě vidět, jak stroj interpretuje něco „uměleckého“. Určité 3D úlohy budou zcela určitě nahrazeny – animace postav, 3D modelování, texturování mohou být všechny efektivněji zefektivněny AI než člověkem. Ale z hlediska umění si myslím, že vždy bude poptávka po něčem s lidským nádechem. Hodnota umění je do značné míry spojena s příběhem a pozadím umělce. Dalo by se říci, že by to mohlo být jako vyřazení keramikáře z práce, protože stroj v továrně dokáže vytvořit 10 000 misek v době, kdy ji vyrobí. Ale vždy se najdou lidé, kteří raději kupují ručně vyráběnou misku. A znovu, umění není vyráběno tak, aby se vyrábělo hromadně jako kuchyňské nádobí.
Dominuji muži digitálni umění?
Ano, je těžké si nevšimnout, že většina digitálních umělců jsou muži. Jsou některé opravdu talentované umělkyně, ale často to vypadá, že jsme trochu ohromeni všemi chlápky: Dobecně lze říci, že dospívající chlapci jsou většinou více zaujatí počítacími a videohrami než dívky, což je přirozeným odrazovým můstkem k tomu, aby se začali zajímat o tvorbu pohybové grafiky a 3D designu. Stále je to také docela „nový“ průmysl, takže to nebylo něco, co by se jako kariéra ve škole obvykle doporučovalo. Většina lidí, které znám, se dostala k 3D designu přes kamaráda, a také si myslím, že většina je samouk na základě tutoriálů YouTube. Tento doslovný způsob, jak se dostat do 3D designu, může proto být překážkou vstupu, pokud okamžitě neznáte někoho, kdo je v tomto prostoru již zapojen. To se však všechno mění. Věřím, že budoucí generace upřednostní svůj individuální zájem před genderovými stereotypy a více mladých žen se bude zajímat stejně zvědavě o počítače a digitální umění, když přemýšlí o své profesní dráze. To vše se uvidí, když se digitálni umění stane mainstreamové.
